Vyhodnocení dotazníku spokojenosti se službou v AČR

Tento průzkum byl realizován formou online dotazníku na webu www.rentaacr.cz. Nejedná se o oficiální šetření Armády České republiky, ale o soukromou iniciativu. Výsledky nejsou překvapivé, avšak jejich vizualizace poskytuje zajímavý pohled na danou problematiku.

Tímto bych rád poděkoval všem kolegům, kteří se průzkumu zúčastnili a umožnili mi tuto analýzu zpracovat.

S poděkováním, praporčík Karel Minarčík

Další body, které trápí vojáky v AČR

Shrnutí výzkumu spokojenosti se službou v AČR

Výsledky nedávného výzkumu mezi příslušníky Armády České republiky ukazují na rostoucí nespokojenost s podmínkami služby, zejména v oblasti finančního ohodnocení a praktického chodu armády. Mnozí vojáci považují současné platy za neadekvátní, a to i přes jejich náročnou a odpovědnou práci. Nespokojenost dále prohlubují neefektivní a často nesmyslná nařízení, která jsou vnímána jako demotivující a nepřispívající ke kvalitě služby.

Ačkoli většina vojáků pobírá základní stabilizační příspěvek a příspěvek na bydlení, připravovaná novelizace zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, je mnoha příslušníky považována za nepotřebnou. Až 80 % aktuálního personálu by mohlo být efektivně motivováno i v rámci stávající legislativy - zákon totiž již nyní umožňuje zvýšit stabilizační příspěvek až na čtyřnásobek a příspěvek na bydlení až na dvojnásobek. Novela však počítá pouze se zdvojnásobením příspěvku na bydlení, přičemž stabilizační příspěvek zůstává beze změny, což mezi vojáky vyvolává pocit nedostatečné snahy o skutečné řešení problému.

V kontextu této nespokojenosti zazněla také nedávná informace o možném navýšení platů od 1. července 2025, kdy by mělo dojít ke zvýšení tarifních platů o 15 % u tzv. stříbrného sboru a o 10 % u zlatého sboru. Tato informace však nebyla oficiálně schválena a nebyla součástí dotazníkového šetření, a tak ji nelze považovat za oficiální součást řešení aktuálních problémů.

Důležitým zjištěním výzkumu je také silná poptávka po obnovení osobního hodnocení jako motivačního a spravedlivého nástroje - bezmála 82 % účastníků by jeho znovuzavedení uvítalo. Vojáci tím vyjadřují potřebu větší individuální zpětné vazby a rozlišení mezi skutečně výkonnými a méně aktivními jedinci.

Velmi alarmující je i údaj, že téměř 87 % respondentů by zvažovalo odchod z armády, pokud by došlo ke zrušení výsluhových náležitostí, které jsou vnímány jako klíčový stabilizační prvek vojenské služby

Z výzkumu dále vyplývá, že až 58 % dotázaných plánuje opustit armádu do pěti let, přičemž 24 % dokonce do dvou let. Tento trend poukazuje na závažný problém s udržením personálu, který nelze přehlížet. V kombinaci s nedostatečně využívanými motivačními nástroji a vnímanou nespravedlností uvnitř systému vzniká prostředí, které vojáky spíše demotivuje, než aby je podporovalo v další službě.

!!! Tato data představují jasný signál, že současná opatření v oblasti personální politiky a finanční motivace nejsou pro udržení profesionálních vojáků dostatečná. Pokud nedojde k cílenému a smysluplnému zlepšení podmínek, hrozí armádě významný odchod zkušeného personálu v horizontu několika let !!!